neděle 13. března 2016

Zrcadlení

"Teplo sálá z hudby, nic neshořelo. Halí mi má ramena a černá plachta kryje stůl. Hřát potřebuji jak mořskou sůl. Stůj, chlapče, stůj. Koupíš si na ohýnek kůl? Mám rozdvojit svůj um a na dvou místech býti, neboj. Ještě jsem se nerozhodla, i tak se to dál, víte, předá. Tlak, čas, síla nedozírná, i tak vás potká venku, doma. V Plzni nebo v Ostravě, já jen píšu, né, že ne. Hříšně bude na scéně, ať na té nebo na téhle. Je mi ctí, žes' femme fatale, vzýváš děvče hledané. Na chvíli být vedle tebe, pak platit, plašit, tento rok se shledáme. Jsi mé nebe soukromé a tohle má obživa, kdo tedy s kým začíná? Je lehké brát to očima. Mám ráda tě zaživa a budu vždy tvá svítilna."